Pro mě celá akce začala o něco později než pro ostatní, po dni plném zmatků, stresu a úprků. Právě v době, kdy mi Kolibřík volal, že čekají u Globusu, jsem byla o 4 km dál a zjišťovala, že mi někdo prořízl duši na kole. Následoval sprint s tlačením kola, s notebookem na zádech, výšlap do 8. patra, balení a cílová rovinka od bytu ke Globusu. Ten jsem si cvičně oběhla ze všech stran a konečně se potkala s posádkou našeho raftu. V autě jsem umírala hlady a únavou a moc se těšila do hospůdky…teda jestli dřív neusnu. A zvládla jsem to, antimalarika se s alkoholem celkem snesly a tak jsem vydržela (skoro) tak dlouho jako ostatní a jakž takž upádlovala i závod.

O celém závodu i zákulisí se krásně rozepsala Plha a tak se do toho jako laik nebudu montovat a raději si to přečtěte tady.

Moje fotky jsou již tradičně v albu tady.

A další info o závodu, výsledkové listiny a další profesionální fotky najdete tu.